Balada zimní o smutném osudu zdomácnělého divočáka

Ivo Jahelka

G#mNa horské F#boudě Bmtam, co je KFmvilda,
prF#acovC#al v kF#otelnC#ě mlHadý muž VD#ilda,
vG#meselou mF#yslí Bmoplýval stFmále,
žF#ertíkC#y, lF#egráckC#y, nBo a tak dG#áleG#7,
zC#e všeho nejradši mHěl ale sázku,
sF#ázel s kýmkoli C#o cokG#oli,
jC#ednu tu sázku bych mF#ěl na ukFmázku,
dF#ál ať už promluví prG#otokolC#y.
2:Vilda byl známý lyžařský koumes,
trénoval pod lesem, měl už tam svou mez,
přesvědčen o svém lyžařském umu
vsadil se s kuchařem u láhve rumu,
že klidně naučí lyžovat Vaška,
stanovil si tak cíl velmi smělý,
možná vám připadá to jako fraška -
- Vašek byl divočák zdomácnělý.
3:Posílil Vilda na výhru šance,
zhotovil sněžnice pro Vaška-kance,
a když měl přes den v kotelně topit,
vymýšlel vázání pro úchyt kopyt.
Za týden na kopec ved' Vilda kňoura,
lyže mu k paznehtům připevnil hned,
nic platná nebyla kňourovi vzpoura,
proti své vůli byl postrčen vpřed.
4:O kousek níže právě v tu chvíli
přijížděl po cestě trabantík bílý,
v něm, značně lízlí, se vsedě-vkleče
vraceli myslivci z poslední leče,
vesele smáli se pomezi doušky,
že domů nepůjdou, pěli v triu,
ztichli tam sto metrů vod staré soušky,
mysleli, že už jsou v deliriu.
5:Co se to řítí proti nim z Hamru,
Stenmark to nebude, ani Franz Klammerů,
kdo to kdy viděl na týhle trase,
na lyžích z kopce jet divoký prase?
Stojeden kilogram hmotnosti kňoura
srazil se s trabantam jak tvrdá pěst,
modřiny, boule a ve dveřích ďoura,
tak Vaškův poslední skončil se sjezd.
R:VF#ilda sezval kG#amarády nC#a vepřové hF#odC#y,
sFmoud mu určil Bmosm tisíc nF#a náhradG#u škodC#y.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:12:14.192+00:00
Výsledky hledání: